"O ženě, která malovala temné obrazy“ Ten obraz měl v sobě cosi děsivého. Kořeny stromu zdobily lidské hlavy s neuvěřitelně vyděšenými obličeji. Strom byl mohutný, ale vyviklaný. Jako by se jím snažila třást ze všech sil už když ho malovala. Jako by chtěla ze země vyrvat svůj vlastní...
—————
„O ženě, která se bála být ženou“ Měla krásné, dlouhé zrzavé vlasy. Byla maličká a byla velmi hlučná. Byla milá a byla velmi citlivá. Byť to tak na první pohled nevypadalo. Působila dojmem veselé, vtipné „položeny.“ Její chování bylo spíš mužské. Neuměla být ženou. Netušila a necítila všechny ty...
—————
„O muži, který seděl na špalku“ Vlastně ani netoužila po dokonalém muži. Ten kterého si představovala neměl s dokonalostí společného téměř nic. Byl prostě sladce nedokonalý. Byl to samotářský snílek, poutník objevitel. Ze své vlastní vůle. Vlastě ani neměl samotu rád, pouze, když si jí...
—————
„O dívce, která se nezbláznila“ Bylo jí osmnáct a poprvé ve svém životě měla slavit vánoce. Né proto co by snad měly znamenat, ale pouze pro radost, pro pocit, že jí někdo dá dárek, proto, že jí má rád. Pro vůni prostřeného vánočního stolu. Pro radosti z blízkosti. Pro radost ze...