Poloticho
Tvé poloticho
a jeho - prosím,
ještě ne.
Tvá velkorysost
k jeho nepříliš sdílným návštěvám
a slunce ještě neprobuzené,
nebrání
něžným mečům měsíčního svitu
skrze tvé větve kreslit po cestě.
Pro těch pár minut vůbec nespí
a vzdálen
každodennímu "musím",
cítí se smířeně.
z básnické sbírky POLOTICHO
Copyright © Markéta Zámyslická
vydalo nakladatelství PROSPEKT r.2002
foto: Eva Javůrková - ateliér Kellyana, "model" - Filip Novák
Za inspiraci děkuji platonickému Dávnotaji...
Lesu poblíž Štědronína, stromu pod kterým jsem seděla a měsíci za dokonalé světelné představení.